Menu
A je tady poslední, 3. díl o plameňácích, ve kterém zmíním některé zajímavosti. Podíváme se na to jak vzniklo z největší pravděpodobností české pojmenování plameňáka. Zajímavá je také symbolika a mytologie, která s plameňáky souvisí.
Tak hezky po pořádku. Nejprve tedy…
Plameňáci mají oko větší než mozek, je to prokázáno.
Plameňáka můžete vzácně potkat ve volné přírodě i v České republice. Stává se to při invazním záletu větší skupiny.
Plameňák nebyl vždy obdivován jen pro svou eleganci a krásu. V období starověkého Říma bylo oblíbené maso plameňáků. Jazyky a mozek z plameňáků byly dokonce považovány za vyhlášenou pochoutkou.
Na Sardinii se hojně používá hudební dechový nástroj launeddas. Je to typický sardský hudební nástroj tvořený třemi píšťalami o různé délce a tloušťce. Dnes se vyrábějí z rákosních travin (např. Trsť rákosovitá), ale nebylo tomu tak vždy. Je velice dobře známo, že pro výrobu tohoto nástroje se dříve využívaly horní části dlouhých noh plameňáků (stehenní kosti).
A když už jsme u noh plameňáků. Určitě jste si povšimli, že rádi stojí (a dokonce i spí) stojíc jen na jedné noze. Podle některých teorií stojí plameňák na jedné noze proto, aby šetřil energií. Podle jiných proto, že si tak udržuje teplo. Uspořádání nohy plameňáka je specifické a přesné anatomické detaily nejsou ani dnes známy. Když plameňáka postavíte na obě nohy, klouby nezapadnou. Když si ovšem plameňák stoupne na jednu nohu, kloub jakoby „zaskočí“ a noha pak drží jako pevná tyčka a pták může i usnout. Dokonce když usne, kýve se ze strany na stranu méně. Pokud by se podařilo odhalit přesný konstrukční fígl plameňáků, dal by se využít například pro vývoj robotů.
V mytologii a symbolice je plameňák nejčastěji spojován s Fénixem, bájným ptákem, který se vyskytuje v mytologiích mnoha různých národů napříč všemi kontinenty. Fénix je symbolem nesmrtelnosti. Umírá spálením sebe samého a opět ze svého popela povstává.
Mýtus o Fénixovi má původ ve starověkém Egyptě. Zde žil mytický pták Benu, který byl symbolem znovuzrození, nesmrtelnosti a cyklického řádu v přírodě. Benu byl spojován s bohem slunce Reem, jehož provázel na jeho pouti v nebeské bárce nad nebeskou klenbou. Nejčastěji je pták Benu zobrazován jako volavka nebo sokol s volavčí hlavou.
Nicméně existují také vyobrazení, která připomínají právě plameňáka. Kopečkovitá hnízda plameňáků bývají připodobňována k víření plamenů.
A jak vnímají plameňáky a jejich symboliku na Sardinii? Plameňák je určitě jedním ze symbolů ostrova, pokud vám hejno plameňáků proletí nad hlavou, vězte, že vám přinášejí štěstí.
A na závěr „jazykový koutek“.
My Češi používáme název plameňák, který se svým způsobem vymyká. Jak nazývají plameňáky jiné národy? Poláci mají výraz flaming, Italové fenicottero, Španělé flamenco, Angličané flamingo a třeba Rusové флами́нго.
U většiny jazyků je základem latinské „phoenicopterus“ či řecké . „phoinikopteros“. V obou případech to znamená „purpurová křídla“ a odkazuje právě k elegantnímu plameňákovi růžové barvy.
A proč tedy česky plameňák? Že by proto, že se občas kladeno rovnítko mezi plameňáka a bájného ptáka Fénixe, který znovu vstane z popela poté co se spálí… zřejmě ne.
S největší pravděpodobností je to takto a v tomto případě budu citovat (zdroj – https://region.rozhlas.cz/plamenak-7291832):
Podle lingvisty Dušana Šlosara jde o německé Flamingo, které je však německému, původně latinskému Flamme jen vnějškově podobné. Německé Flamingo je ze španělského flamenco, což pochází z provensálského flamenc. A provensálské slovo není z latinského flamma, plamen, ale, jak píše Jiří Rejzek ve svém Českém etymologickém slovníku, z nizozemského flaming, vlámský, a označovalo původně, cituji z Rejzkova slovníku „člověka se zarudlou pletí (jejich prototypem byli Vlámové – obyvatelé Belgie). Odtud zřejmě přeneseno na vysokého růžového ptáka“. Ano, souvislost je tedy s těmi Vlámy, kteří dali jméno našim flámům, flámováním, flamendrům a nejspíš také flundrám.
A až pojedete na Sardinii nenechte si plameňáky, tyto tradiční obyvatele pobřežních lagun ostrova Sardinie, ujít. Určitě stojí za to vyhradit si alespoň nějaký čas na jejich pozorování.
Text a fotografie ©Pavlína Šišková (CK Ciao Italia) - uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.
Údaje o produktech uvedené na těchto stránkách byly zpracovány na základě informací dostupných v době jejich zpracování. CK Ciao Italia si vyhrazuje právo na změnu těchto údajů a opravu případných tiskových chyb respektive chyb při zadávání dat.
