Piškoty jsem milovala už jako dítě, ne ty kulaté od výrobce sladkostí v Opavě – suché, tvrdé (a dnes bohužel z mého pohledu naprosto nepoživatelné), ale ty dlouhé měkounké, lehounké a nadýchané… U nás se jim říká nejčastěji cukrářské. Vynikající bývaly na Slovensku. Ale až v Itálii jsem později zjistila, že se vlastně jmenují Savoiardi.
Po návratu domů z Alp jsem bohužel spotřebovala poslední balíček piškotů, dovezený ze Sardinie, za pár dní. No jo, no, to jsou ta poobědová kafíčka a k tomu něco sladkého k zakousnutí… A tak jsem začala pátrat, zda by nebylo možné si je upéct. Bylo. I když…, kdo jednou ochutnal ty nejlepší „savoiardi“ ze Sardinie a chce se jim přiblížit co nejvíce, musí chvilku „pilovat“ a hledat ten správný recept. Určitě si nedovolím říct, že jsem se dopracovala na úroveň těch nejlepších. Nedisponuji profesionální pecí a zrovna tak nemám onu potřebnou manuální zručnost, ale… myslím, že byly moc dobré, chutnaly a navíc, aspoň je stále co vylepšovat a o to víc se budu těšit na originál, až se na Sardinii vrátím.
Nyní vím, že si sardské „savoiardi“ mohu prostě dopřát, kdy budu chtít. Pokud byste si je chtěli také připravit, na závěr článku přidám recept, který není složitý a nezabere příliš mnoho času. Už jsem vyzkoušela tři a tento se mi jeví jako nejlepší.
Nejprve si ale dovolím pár informací k této vynikající pochoutce sardského cukrářského umění. Pokud vás stejně jako mě zajímá původ „savoiardů“, tady je malá rekapitulace.
Název je jasný, „savoiardi“ podle savojské královské dynastie. Rozšíření této dobroty je také jasné. Tam, kde Savojští působili, tam vešli „savoiardi“ ve známost a staly se součástí místní kuchyně. Proto je možné se s nimi setkat ve Francii, Itálii i Švýcarsku. Známé jsou ovšem i v jiných státech, kde Savojci nepůsobili. Třeba v Anglii, kde jim říkají ladyfingers – dámské prsty. Sardinii Savojští ovládali po více než století a půl, a tak byla tato dnes vyhledávaná cukrovinka převzata také Sardy a stala se součástí lokální kuchyně. A dovolím si tvrdit, že právě Sardové je dovedli k dokonalosti.
Sardské piškoty jsou sice všeobecně nazývány Savoiardi Sardi, ale místní pro ně používají lokální názvy jako Pistoccheddus, Pistokkus nebo Pistoccus. Jedná se o regionální specialitu, která je oficiálně uznávána také italským státem.
Nejlepší a nejznámější pocházejí z centrální části Sardinie – z městečka Fonni, a tak jsou velice často označovány také jako Savoiardi di Fonni nebo Biscotti di Fonni.
Sardská tradice hovoří o konzumaci této sladkosti při významných rodinných příležitostech, jako jsou svatby, křtiny a jiné rodinné oslavy. Piškoty jsou servírovány vždy s kávou. Sardské „savoiardi“ jsou vzhledově trošku jiné než pevninské italské nebo třeba francouzské. Jsou větší, placatější a řekněme méně pravidelné, jsou to prostě domácí ,ručně připravované piškoty, a tak tomu odpovídá i jejich vzhled.
A navíc, z těchto dokonalých lehounkých piškotů se dají připravit i jiné dobroty. Tou nejznámější je bezpochyby jeden z nejtypičtějších italských dezertů – Tiramisu.
Tradiční Savoiardi Sardi jsou tvořeny pouhými třemi ingrediencemi – hladkou pšeničnou moukou 00, cukrem a vejci (opravdu mnoha vejci, ta mohou u některých receptů tvořit až plných 50% těsta). V případě průmyslové výroby se přidávají také kypřicí prostředky, ale to není případ našich Savoiardi Sardi.
Potřebný čas: 30 minut + 15 minut na pečení
Ingredience:
A jak postupovat:
Doufám, že se vám pečení podaří a pochutnáte si na lehkém dezertu při kávě nebo cappuccinu.
DOBROU CHUŤ
Text a fotografie ©Pavlína Šišková (CK Ciao Italia) - uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.
Údaje o produktech uvedené na těchto stránkách byly zpracovány na základě informací dostupných v době jejich zpracování. CK Ciao Italia si vyhrazuje právo na změnu těchto údajů a opravu případných tiskových chyb respektive chyb při zadávání dat.