SAVOIARDI SARDI – nejlepší cukrářské piškoty v Itálii pochází ze Sardinie

Piškoty jsem milovala už jako dítě, ne ty kulaté od výrobce sladkostí v Opavě – suché, tvrdé (a dnes bohužel z mého pohledu naprosto nepoživatelné), ale ty dlouhé měkounké, lehounké a nadýchané… U nás se jim říká nejčastěji cukrářské. Vynikající bývaly na Slovensku. Ale až v Itálii jsem později zjistila, že se vlastně jmenují Savoiardi.

Ty nejlepší v Itálii najdete kde? Samozřejmě na SARDINII. Ale k tomu se dostaneme...

Po návratu domů z Alp jsem bohužel spotřebovala poslední balíček piškotů, dovezený ze Sardinie, za pár dní. No jo, no, to jsou ta poobědová kafíčka a k tomu něco sladkého k zakousnutí… A tak jsem začala pátrat, zda by nebylo možné si je upéct. Bylo. I když…, kdo jednou ochutnal ty nejlepší „savoiardi“ ze Sardinie a chce se jim přiblížit co nejvíce, musí chvilku „pilovat“ a hledat ten správný recept. Určitě si nedovolím říct, že jsem se dopracovala na úroveň těch nejlepších. Nedisponuji profesionální pecí a zrovna tak nemám onu potřebnou manuální zručnost, ale… myslím, že byly moc dobré, chutnaly a navíc, aspoň je stále co vylepšovat a o to víc se budu těšit na originál, až se na Sardinii vrátím.

Nyní vím, že si sardské „savoiardi“ mohu prostě dopřát, kdy budu chtít. Pokud byste si je chtěli také připravit, na závěr článku přidám recept, který není složitý a nezabere příliš mnoho času. Už jsem vyzkoušela tři a tento se mi jeví jako nejlepší.

Nejprve si ale dovolím pár informací k této vynikající pochoutce sardského cukrářského umění. Pokud vás stejně jako mě zajímá původ „savoiardů“, tady je malá rekapitulace.

Název je jasný, „savoiardi“ podle savojské královské dynastie. Rozšíření této dobroty je také jasné. Tam, kde Savojští působili, tam vešli „savoiardi“ ve známost a staly se součástí místní kuchyně. Proto je možné se s nimi setkat ve Francii, Itálii i Švýcarsku. Známé jsou ovšem i v jiných státech, kde Savojci nepůsobili. Třeba v Anglii, kde jim říkají ladyfingers – dámské prsty. Sardinii Savojští ovládali po více než století a půl, a tak byla tato dnes vyhledávaná cukrovinka převzata také Sardy a stala se součástí lokální kuchyně. A dovolím si tvrdit, že právě Sardové je dovedli k dokonalosti.

Sardské piškoty jsou sice všeobecně nazývány Savoiardi Sardi, ale místní pro ně používají lokální názvy jako Pistoccheddus, Pistokkus nebo Pistoccus. Jedná se o regionální specialitu, která je oficiálně uznávána také italským státem.

Nejlepší a nejznámější pocházejí z centrální části Sardinie – z městečka Fonni, a tak jsou velice často označovány také jako Savoiardi di Fonni nebo Biscotti di Fonni.

Sardská tradice hovoří o konzumaci této sladkosti při významných rodinných příležitostech, jako jsou svatby, křtiny a jiné rodinné oslavy. Piškoty jsou servírovány vždy s kávou. Sardské „savoiardi“ jsou vzhledově trošku jiné než pevninské italské nebo třeba francouzské. Jsou větší, placatější a řekněme méně pravidelné, jsou to prostě domácí ,ručně připravované piškoty, a tak tomu odpovídá i jejich vzhled.

A navíc, z těchto dokonalých lehounkých piškotů se dají připravit i jiné dobroty. Tou nejznámější je bezpochyby jeden z nejtypičtějších italských dezertů – Tiramisu.

Tradiční Savoiardi Sardi jsou tvořeny pouhými třemi ingrediencemi – hladkou pšeničnou moukou 00, cukrem a vejci (opravdu mnoha vejci, ta mohou u některých receptů tvořit až plných 50% těsta). V případě průmyslové výroby se přidávají také kypřicí prostředky, ale to není případ našich Savoiardi Sardi.

A tady máte slibovaný recept. Ingredience by měly stačit na vytvoření cca 30 ks piškotů.

Potřebný čas: 30 minut + 15 minut na pečení

Ingredience:

  • 6 žloutků
  • 6 bílků
  • 200 g cukru krupice
  • 200 g hladké mouky pšeničná 00
  • práškový cukr a cukr krupice na posypání piškotů


A jak postupovat:

  1. Troubu předehřejte na 180 °C. Raději si nachystejte 2 plechy a vyložte je pečicím papírem.
  2. Oddělte bílky a žloutky ze šesti vajec.
  3. Bílky šlehejte vysokou rychlostí. Jakmile se vytvoří náznak sněhu, za stálého šlehání přisypte 140 g cukru krupice a vyšlehejte. Sníh by neměl být zcela tuhý (stačí tak na cca 90%)
  4. Žloutky a zbytek cukru (60 g) šlehejte asi 5 minut ve šlehači.
  5. Poté je potřeba opatrně obě hmoty spojit. Promícháváme je zlehka zespodu nahoru. Poté, co se z nich stane jednotná hmota, přidávejte velmi zvolna mouku, nejlépe ji po troškách přesíváme přes sítko do připraveného těsta a opatrně zapracováváme.
  6. Získáte hladké, lehounké, provzdušněné, nadýchané těsto. Naplňte jím zdobicí sáček s hladkou koncovkou a na plech dávkujte piškoty. Délka by měla být tak cca 13 – 15 cm, šířka kolem 2 cm. Nevadí, že nebudou vypadat jeden jako druhý z výrobní linky.
  7. Takto připravené piškoty na plechu posypte jen lehce moučkovým cukrem a trošku i cukrem krupicí, nechte 5 minut odstát, aby se cukr vstřebal.
  8. Poté nechte asi 15 minut péct v předehřáté troubě. Upečené piškoty by měly být světle nazlátlé barvy a měly by si zachovat svou měkkost, vláčnost a vzdušnost.

 

Doufám, že se vám pečení podaří a pochutnáte si na lehkém dezertu při kávě nebo cappuccinu.

DOBROU CHUŤ

Pavlína Šišková

Text a fotografie ©Pavlína Šišková (CK Ciao Italia) - uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.

POKUD SE VÁM ČLÁNEK LÍBÍL, SDÍLEJTE HO DÁL

Facebook
Twitter
LinkedIn
Pinterest
WhatsApp

sledujte nejnovější články a zajímavé aktuality

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek.
Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.