Menu
Řím a jeho fontány. Ve Věčném městě jich najdete více než 280. Dvě z nich by snad dokázal vyjmenovat každý, kdo Řím navštívil či o jeho návštěvě sní. Obě jsou, řekněme, oslavou vodního živlu – první velebí především slané mořské vody, druhá sladké vody řek. První je uvedena v nadpisu článku, samozřejmě, Fontána di Trevi. Druhá dominuje náměstí Piazza Navona a jmenuje se Fontána čtyř řek (La Fontana dei Quattro Fiumi). Obě jsou obligatorními zastávkami při poznávání Věčného města a já, jak je patrno z nadpisu, se dnes budu věnovat té první z nich. Právě Fontana di Trevi je dle názoru mnohých tou nejznámější, je nepsanou královnou římských fontán, vystavěnou z bílého kararského mramoru, travertinu, a je doplněna štukovými a kovovými prvky.
Rozměry fontány jsou impozantní. Výška 26,3 m, šířka 49,15 m. Nádrží fontány protéká každý den 80 000 metrů kubických vody.
Také umístění fontány je velmi netradiční. Fontána se opírá o stěnu budovy Palazzo Poli.
Jak už bylo řečeno výše, fontána je oslavou moří a oceánu, ale i vody jako takové, a tak v centrálním triumfálním oblouku nemůže stát nikdo jiný než bůh Ókeanos (nikoli Neptun, jak je mnohdy socha nazývána). Ókeanos, druhý nejmocnější bůh hned po Diovi. Právě jeho socha této monumentální kašně vévodí. Ókeanos stojí vzpřímený na triumfálním voze vytvořeném z obrovské mušle. Tento vůz je tažen koňským dvojspřežím ovládaným dvěma Tritony. Zapřažení koně a Tritoni symbolizují dva hraniční stavy moře. Na jedné straně vede klidného okřídleného koně starší muž – k ústům má přiloženou tzv. bucinu, hudební nástroj vytvořený z mušle. Právě tento nástroj používal Ókeanos ke zklidnění rozbouřených vod. Triton a krotký kůň tak představují klidné, pokojné moře. Podíváte-li se na druhou stranu, vidíte pravý opak, moře v jeho nespoutanosti. Moře nebezpečné. Symbolizuje je kůň, který se vzpírá mladému Tritonovi, jemuž se nedaří koně zklidnit. Jen pro zajímavost, socha Ókeana je vysoká 5,8 m.
I obě sochy stojící v nikách po obou stranách Ókeana poukazují na fakt, že voda je pro nás opravdu velmi důležitá. První ze soch představuje Hojnost, druhá Zdraví. Oslavují tak opět vodu, jejíž dostatek přináší hojnost a jejíž kvalita dává a podporuje zdraví. Voda do této fontány je totiž přiváděna šestým z původních jedenácti římských akvaduktů. Právě šestý římský akvadukt přiváděl do města nejkvalitnější, nejlepší vodu a jeho jméno zní Acquedotto Vergine. Voda z něj byla nazývána Acqua Virgo. Tento akvadukt je jediným z původních jedenácti římských vodovodů, který zůstal funkční až do dnešních dní. Jeho délka je celých 21 km, z toho 19 km vede pod povrchem. Dnešní Fontana di Trevi je monumentálním zakončením právě tohoto akvaduktu.
Zajímavá je legenda osvětlující vznik šestého římského akvaduktu. Zdroj výborné vody údajně označila Agrippovým vojákům jedna dívka, když se vraceli do Říma po bitvě u Actia.(porážka Marka Antonia). Po ní (dívce) byl proto také akvadukt pojmenován (z latinského virgo – panna „Dívka“). Marcus Vipsanius Agrippa jej vybudoval v roce 19 před Kristem. (A možná jen pro zajímavost, roku 27 př. n. l. nechal Agrippa postavit v Římě chrám k poctě římských bohů, Pantheon, který se také zachoval až do dnešních dní.)
I tento příběh najdete zobrazen na Fontaně di Trevi. Nad alegoriemi Hojnosti a Zdraví je vždy po jednom reliéfu. V prvním vidíte dívku, jež ukazuje vojákům zdroj vody. V druhém pak Marca Agrippu, který nařizuje počátek výstavby akvaduktu.
O výzdobě fontány a jednotlivých detailech by se dalo hovořit ještě dlouho. Najdete zde spoustu dalších symbolů. Fontna je samozřejmě velmi zajímavá v jednotlivých detailech. Když fontánu začnete zkoumat objevíte na 30 různých rostlin, které jsou vytesané do travertinu – třeba popínavý břečťan či keř kappari, kaktusový fík, ale také vinné hrozny. A až u ní budete stát zkuste najít hlemýždě a ještěru, obě zvířátka tam skutečně jsou.
Položili jste si někdy tuto otázku? Ať ano či ne, tady je odpověď. Původní název fontány zněl TREJO. Důvod je jednoduchý, oblast, kde fontána stojí prostě toto jméno nesla. Odvozeno je ze skutečnosti, že se na tomto místě v minulosti sbíhaly tři ulice – trivio (křižovatka tří ulic). Jak šel čas z trivio se stalo Trejo a ještě později vznikl současný název Trevi.
Asi by bylo dobré alespoň letmo zmínit kdo má zásluhu na tom, že dnes můžeme Fontanu di Trevi obdivovat. Vím, že historická data nejsou příliš oblíbena, ale….
Fontánu vyprojektoval Nicola Salvi na popud papeže Klementa XII. Samotná výstavba kašny začala v roce 1732 a papež Klement XII. ji chtěl slavnostně otevřít už o tři roky později, v roce 1735. Netušil, že cesta k dokončení celého projektu se značně protáhne. Ve finále byla Fontana di Trevi dokončena až roku 1764 stavitelem Giusepe Pannini.
V roce 1740 byly práce na dva roky přerušeny. Hlavní důvody? Stále vyšší náklady, které se staly neúnosnými, a neustálé spory mezi architektem Salvim a sochařem Giovannim Battistou Mainim, který měl za úkol vytesat sochy pro Fontanu di Trevi.
V roce 1751 umírá Salvi. Krátce poté jej následuje také sochař Maini. Realizace fontány se nedožije ani zadavatel celého projektu, papež Klement XII. Realizaci projektu přebírá Giuseppe Pannini, kterého pověřuje druhý ze tří papežů, kteří se na realizaci celého projektu podíleli – Benedikt XIV. Pannini však chce celý projekt komplet přepracovat a tak je odvolán a na jeho místo nastupuje Pietro Bracci. Fontána di Trevi je po více než třiceti letech výstavby dokončena v roce 1762 a večer 22. května ji slavnostně otevírá papež Klement XIII., třetí z papežů, kteří se na výstavbě celeho projektu podíleli.
MOHLA BYCH PSÁT DÁL, ALE ČLÁNEK SE PAK STÁVÁ PŘÍLIŠ DLOUHÝ A TAK UŽ PŘIDÁM JEN TO CO SI MYSLÍTE, ŽE VŠICHNI DOBŘE ZNÁTE, ANO…
Přemýšleli jste někdy, proč existuje zvyk házet mince do fontány di Trevi? Není to tak starodávny rituál jak by se snad mohlo zdát. Zrodil se v roce 1954 a shoduje se s uvedením amerického filmu Tři mince ve Fontáně (Three Coins in the Fountain) režiséra Jeana Negulesca, který se odehrává v Římě. Úvodní stejnojmennou píseň k tomuto filmu nazpíval Frank Sinatra a získal za ni dokonce filmovou cenu Oscara za nejlepší píseň.
V tomto filmu je tato legenda doslova vytvořena. Říká, že:
Ale má to jedno ale… musíte vědět jak minci či mince hodit ;-). A to vám prozradíme až při našich společných toulkách po Římě při kterých se doufám potkáme. A nebo…. zapátrejte a podívejte se na již zmíněný film.
Po promítání tohoto filmu se legenda rychle ujala a dnes snad neexistuje turista, který by odešel od Fontány di Trevi, aniž by do ní nehodil jednu nebo více mincí.
Z fontány je ročně vyloveno kolem 1,5 milionu eur v mincích z celého světa, které jsou věnovány Charitě na podporu jejích četných projektů.
Mějte se fajn, já jdu upéct SAVOIARDI SARDI (sardské cukrářské piškoty), abych mohla připravit pravé italské TIRAMISU a podělit se s vámi o recept v mém příštím článku.
Text a fotografie ©Pavlína Šišková (CK Ciao Italia) - uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.
Údaje o produktech uvedené na těchto stránkách byly zpracovány na základě informací dostupných v době jejich zpracování. CK Ciao Italia si vyhrazuje právo na změnu těchto údajů a opravu případných tiskových chyb respektive chyb při zadávání dat.
