Letošní oslava je bohužel poznamenána a velmi silně limitována s ohledem na celosvětový problém jménem COVID-19, coronavirus SARS-CoV-2 a rizika s ním spojená.

Sardové však stejně jako ve válečných letech či při jiných neobvyklých událostech chtějí a musí svůj slib daný v roce 1657 splnit. V roce 2020 se bohužel celá oslava omezí jen na jeden jediný den. Na 3. květen, den, který má z celé oslavy největší symbolický význam.

Odkrytý vůz naloží ráno sochu svatého a 3. května 2020 projede ulicemi měst a městeček která tradičně leží na trase pouti tak, aby jej mohli obyvatelé pozdravit alespoň symbolicky – z oken či částečně také z ulic (v Itálii platí v tomto okamžiku zákaz shromažďování). Toho dne večer, se pak socha patrona Sardinie vrátí zpět do svého domovského kostelíku v cagliarské čtvrti Stampace.

Letos svatého Efisia na jeho pouti nedoprovodí zdobené povozy, ani početné zástupy Sardů, které jej následují v pestrobarevném procesí plném emocí, barev i radosti. Nezazní tony dávných launeddas, ani spontánní smích. Nebude slyšet hudbu a zpěv v ulicích měst do pozdních nočních hodin. Sardové však se svým svatým přesto půjdou po celou dobu jeho pouti, protože jak je znám, vím, že jej mají hluboko ve svých srdcích. Věřící i nevěřící, všichni k němu budou upínat svou modlitbu či mysl. Budou doufat, že příští rok si vše vynahradí a doprovodí svého patrona na jeho pouti opět tak, jak jsou zvyklí z předchozích let.V hloubi duše věří, že jim pomůže a vrátí je k běžnému každodennímu životu. Sv. Efisius totiž není jen náboženskou ikonou, je bezpochyby jedním ze symbolů ostrova Sardinie. Je to prostě JEJICH SVATÝ EFISIUS. Rozumím jim. I já budu letos v duchu tam, na Sardinii, přestože jsem od ní 2000 km daleko.