Menu
Mandle, známe je všichni. Najdeme je bez problémů v kterémkoli obchodě s potravinami nebo ovocem a zeleninou. Ale…
Už jste viděli mandloňový sad v květu?
Už jste sbírali dozrálé plody ze stromů?
Už jste seděli, stejně jako já, na kamenné zídce, vedle sebe hromadu nasbíraných plodů, v ruce kámen (à la neandrtálec 😀 )… a osvobozovali jste dozrálé mandličky z skořápky?
Já ano. Byla to moje velmi oblíbená relaxační činnost spojená s koncem sezony v dobách, kdy jsem „sloužila“ coby delegát-průvodce u jedné nejmenované tradiční české CK na španělské Mallorce. Baleárský ostrov Mallorca je ostatně svými mandloňovými sady velmi dobře známý. Mandloňové sady kvetou velice brzy, již v druhé půlce ledna, a Malorčané říkají, že jim na ostrově v únoru sněží. To když okvětní lístky květů opadávají a tvoří na zemi bílý koberec. Opuštěných sadů tam byla spousta, a tak jsem vlastně jen paběrkovala a přitom si udělala radost.
Největší satisfakcí pro mě pak bylo dovézt takto získané mandle domů a upéct z nich vánoční cukroví s mámou. S vědomím, že nejsou nijak chemicky ošetřené, a k tomu zaručeně čerstvé.
Od těch dob používám a konzumuji téměř výhradně mandle ze Středomoří. Nasbírané či koupené přímo u zpracovatele. Jsou sice menší, ale chutnají báječně a vím, že necestovaly přes půlku světa. A proč o nich píši? Samozřejmě dozrávají také na ostrově Sardinie a pěstování mandloní má na ostrově dlouhou tradici.
Pro tento strom je na Sardinii příznivé klima. Mandloně nejsou náročné na přísun vláhy a tak se jim na ostrově, který je charakteristický dlouhými suchými léty, dobře daří. Typické sardské sladkosti (dolci sardi) jako amaretti, gueffos nebo pověstný torrone jsou těmi nejtypičtějšími zástupci, při jejichž přípravě jsou základem mandle nebo mandlová hmota. Bez nadsázky se dá tvrdit, že mandle jsou součástí většiny typických sardských „dolci “.
Podle údajů italského statistického úřadu z roku 2017 jsou mandloně na Sardinii vysázeny na celkové ploše 6 490 hektarů. Je to o něco méně než 10% z celkového objemu osazených ploch v Itálii. Dvěma silnými hráči na poli produkce mandlí jsou bezesporu Sicílie a Apulie (Puglia)
V mezinárodním měřítku jsou to pak mandle pocházející z Kalifornie. Právě z USA se dováží největší objemy, které si pak můžete na evropském trhu koupit. Dle statistik pochází cca 80% všech na světě vypěstovaných mandlí právě s USA. Ale vraťme se zpět k sardským mandlím.
Na Sardinii existují 4 odrůdy mandloní – Arrubia, Cossu, Olla a Schina de porcu. Mandloně se pěstují především na jihu v oblasti kolem hlavního města Cagliari a přilehlé campidanské oblasti, ale také výše na severu kolem města Nuoro.
Odrůdy sardských mandlí mají zcela jistě nižší výnosy než odrůdy národní či mezinárodní. Ovšem na druhou stranu mají velice zajímavé kvalitativní a organoleptické vlastnosti. Mandle pocházející ze Sardinie jsou sice menší a mají nižší obsah vody, ale co se týče obsahu oleje dostáváme se na 38 až 58%. Rovněž obsah vitaminu E je v mandlích pocházejících z odrůd Arrubia a Cossu mnohem vyšší než je tomu například u kalifornských mandlí. Díky těmto vlastnostem jsou pak kvalitativně výše také sladkosti připravené ze sardských mandlí.
O sv. Valentinovi jste slyšeli zcela nepochybně, ale co taková dvoupohlavní bytost jménem Agdistis. Tak schválně… co mají společného s mandloní?
Sv. Valentin – tento mučedník měl v roce 280 odmítnout popřít svou křesťanskou víru před císařem Caludiem.. Za to byl vsazen do vězení a odsouzen k trestu smrti. Valentin se v době svého věznění sblížil se slepou dcerou žalářníka a učil ji všemu, co o křesťanství věděl. Ta pod jeho vlivem přijala křesťanskou víru. Poté se stal zázrak – dívka začala vidět! Na hrobě popraveného Valentina za římskými hradbami pak vysadila mandlovník, jehož růžové květy se staly symbolem svátku zamilovaných. Mandloně opravdu kvetou velmi záhy. Kvetoucí sad můžete ve Středomoří vidět už v druhé půli ledna. Takže s datem, kdy se sv. Valentýn tradičně slaví, což je 14.2., velice dobře časově koresponduje.
Agdistis – je božstvo řecké, římské a anatolské mytologie. Mělo jak mužské, tak ženské pohlavní orgány. Agdistis byla vnímána jako symbol divoké a nekontrolovatelné síly. Právě tyto vlastnosti budily nedůvěru u bohů a nakonec vedly k jejímu zničení. A co s tím má společné mandloň? Podle této legendy vyrostla mandloň právě z části dvoupohlavní Agdistis, tady přesněji z jejího mužství.Toho ji zbavili bohové, kteří se nechtěli na dvojakou hříčku matky Země dívat.
Mandloň a její plody, mandle, jsou také často zmiňovány v bibli. Ve středověku byla mandle symbolem panenství Panny Marie a jejího nanebevzetí. Maria i Kristus byli zobrazováni v takzvané mandorle (viz obrázek). Tato „mandorla“ je vlastně svatozář ve tvaru mandle obepínající celou postavu na náboženských obrazech.
A proč vznikl tento článek o mandlích? Patří k mým oblíbeným pokrmům. Mám je ráda jen tak, ale i pražené. Vynikající je krém ze kterého hravě připravíte naprosto úžasné mandlové mléko. V oblibě mám i tradiční sardské cukrovinky – nešizené, plné chuti. Stačí jedno amaretto a hlad je zažehnán.
Pro návštěvníky ostrova může být tato informace třeba dobrým tipem na to co koupit jako dárek pro mlstné jazýčky, které zůstaly doma. Balíček mandlí, mandlovou pastu či krém (ze kterého se dá připravit mandlové mléko – 100% bio), pražené-solené mandle nebo tradiční sardské sladkosti, kde se mandle také velmi hojně používají.
Text a fotografie ©Pavlína Šišková (CK Ciao Italia) - uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.
Údaje o produktech uvedené na těchto stránkách byly zpracovány na základě informací dostupných v době jejich zpracování. CK Ciao Italia si vyhrazuje právo na změnu těchto údajů a opravu případných tiskových chyb respektive chyb při zadávání dat.
